Jedna ze zásadních otázek, na níž odpovídá velká spousta řidičů a provozovatelů špatně, se týká rozdělování „lepších a horších“ pneumatik mezi nápravy osobního auta či lehké dodávky. Je samozřejmě naprosto běžné, že se v závislosti na zatížení auta sjíždí pneumatiky na jedné nápravě rychleji než na druhé. Jedná-li se o malou či střední dodávku s předním náhonem, jde zpravidla o přední pneumatiky, které pohání vůz a navíc jsou zatěžované vpředu umístěným pohonným ústrojím.

V ideálním případě by samozřejmě mělo platit, že se pneumatiky při sjetí jedné nápravy mění vždy jako celá sada čtyř gum. Jenomže takový přístup znamená přibližně dvojnásobné zatížení rozpočtu a navíc se zbytečně vyhazují pneumatiky, které by ještě mohly leccos odjezdit.

Mnoho řidičů a provozovatelů tak udělá tu chybu, že vymění sjeté přední pneumatiky za nové a vzadu nechá „napůl sjeté“. Zní to na první pohled logicky. Přední náprava přece zatáčí, takže je potřeba, aby měla ve zhoršených zimních podmínkách lepší adhezi. Jenomže právě tady spočívá tolik rozšířená mýlka.

Ve skutečnosti je totiž pro bezpečnost provozu auta výrazně lepší, když jsou čerstvější pneumatiky umístěné na zadní nápravě. Zatímco v předních kolech máme skrze volant lepší cit a můžeme vnímat, kdy se přední náprava odporoučí do smyku, smyk zadních kol, zejména pak u dodávky bez nákladu, přichází rychle a neočekávaně. V drtivé většině situací nepoznáme v kvalitě pneumatik rozdíl, jenže když dojde na nouzovou situaci a vyvstane potřeba se něčemu rychle vyhnout, může zadek na horších gumách nepěkně ustřelit už ve chvíli, kdy by lepší pneumatiky svou přilnavostí ještě podržely.

Při výhybném manévru totiž razantně ztrácíme rychlost, což znamená, že se rozložení hmotnosti přesouvá na přední nápravu. Zejména pokud jedeme s nenaloženou dodávkou, zadní kola se výrazně odlehčí a jsou-li obutá do horších pneumatik, nastane skokový a špatně čitelný přetáčivý smyk zadní nápravy, obtížně zvladatelný i pro stabilizaci. Pro stabilizační systém ESP, fungující na principu přibrzďování jednotlivých kol, je totiž zvladatelnější nedotáčivý smyk přední nápravy, kdy může stabilizace zpomalením vnitřních kol stočit vůz do zatáčky.

Pokud tedy kupujeme jen jeden pár pneumatik, zatímco ten druhý na zadní nápravě je teprve v polovině životnosti, vždy dáváme nové gumy dozadu a ty zezadu přesouváme dopředu. Je nicméně potřeba si uvědomit, že počítáme se situací, kdy jsou naše „horší“ gumy ještě stále v solidním stavu, nesjeté a jejich stáří nepřesahuje doporučenou hranici. Máme-li totiž pneumatiky v opravdu mizerném stavu či přestárlé, nedáváme je ani na zadní, ani na přední nápravu. Dáváme je na skládku, neboť na auto patří pořádné obutí. Jde koneckonců o bezpečnost všech účastníků silničního provozu.